Základní imperativy před vstupem do manželství

Proč se vlastně lidi berou? No co je to za hloupou otázku, že. Chceme jeden druhému vyjádřit cit, odhodlání s ním být jaksi - navždy, až do konce svých dnů. Ale proč desítky procent manželství krachují v prvních deseti letech? Nevhodný výběr partnera? Pohodlnost? Egoismus? Divná doba?

Ať je to jakkoliv, rozhodnutí vstoupit manželství z lásky je určitě na první pohled záviděníhodný čin, po kterém touží asi každý - najít tu svou pravou, svého pana Dokonalého. Na pohled druhý považuji vstup do manželství bez přípravy za nezralost až hloupost. Manželství totiž není vůbec o emocích se kterými do něj vstupujeme, ale o o tom, že se za padesát let s plenami a manželkou trpící Alzheimerem potkáte u Zlaté svatby a řeknete si... tak jsme to spolu vydrželi, mámo.

V dnešní době pravděpodobnost, že se nekdy kolem roku 2050 takhle sejdete je zanedbatelně malá. Když už se rozhodujete, že si dotyčnou chcete vzít za manželku, nezapomínejte na selský rozum a velkou opatrnost a nenechte se ukolébat city Vaší vyvolené, jak zrovna když si jí chcete vzít, můžete myslet na majetek a tak přízemní věci, jako je rozdělení povinností. Manželství není žádná romantická věc, je to právní vztah. Těžce vypověditelná smlouva mezi dvěma lidmi, že budou společně plnit dle zákona o rodině účel manželství, vychovávat děti a sdílet společný majetek. Navíc je na doživotí.

Emoce a sliby kolem jsou krásné, ale kdo věří že nevyprchají pod tlakem denní řehole za pár let tak je se vší úctou opravdu naivní. Manželství je zkrátka dřina dřin. Je to jako budování firmy z ničeno, nebo jako stavba domu svépomocí. A Paretovy zákony platí nekompromisně - 80% času Váš čeká zpruz a 20% pohoda (Murphyho zákon manželství říká, že Paretovy zákony mají s přibývajícím věkem větší odchylku - cca 95% zpruzu proti 5% pohody - to znamená 346 dnů zpruzu a 19 dnů pohody :-) )

Svatba, pronájem bytu, první dítě, žena Vás natlačí do bytu na hypotéku a do koupě staršího auta, druhý dítě, žena Vás natlačí do většího bytu na hypotéku, trošku našetříte a koupíte si dvouletý auto na leasing, a pak už to jede letní dovolená, k tomu druhý zaměstnání nebo melouchy, zimní dovolená, dětský nemoci, nechodíte večer domů, už se nikdy nevyspíte, žena přibere, zhrubne, přestane se o sebe starat, atd... Do tří až pěti let si v manželství budete připadat jako ve vězení. Možná to tak nebude, možná Vám to vyjde, ale běžte se podívat na bezduché vyčerpané rodinky bloumající o víkendu v hypermarketech a otce od rodin s kruhy pod očima a vypuštěným výrazem jezdící v 10 večer svými zánovními Fabiemi za 2999 měsíčně od Škofinu nakoupit do Tesca.

Takže milí neženatí, pokud chcete mermomocí oženit se svojí mladou, krásnou, rozkošnou a neodolatelnou pětadvacetiletou dívkou, uvědomte si, že:

1. jakmile si žena nasadí snubní prsten, začne se chovat jinak. Kdo nevěří ať si udělá průzkum u ženáčů. Žena začne muže tlačit, formovat, omezovat, prostě měnit.

2. Vy, váš vztah a vaše milovaná není vůbec vyjímečná i když Vám to nakrásně tak zrovna připadá, hoříte láskou a věříte že to bude príma. Nebude. Postupem času zjistíte, že Váš příběh, denní rytmus a problémy jsou nachlup stejné jako u ostatních lidí. Chováme se podle vzorců - behavior patterns. Žijeme podobné životy. Nic vyjímečného se nekoná. Jste jen číslo v statistice.

3. Vaše dívka se s pravděpodobností hraničící s jistotou stane do několika let někým úplně jiným (zlaté pravidlo o pohlédnutí na matku platí 100%, i kdybyste si mysleli že z Vaší vyvolené se taková kráva jako je Vaše budoucí tchýně nemůže nikdy stát. Omyl. Nejen že může, ale také stane.)

4. Manželství je velmi náročná investice, která už navždy spotřebuje veškerý Váš výdělek aniž by Vám garantovala jakoukoliv návratnost. Vstupem do manželství jste se odsoudil k tomu být navždy chudý, a po rozvodu být velmi chudý. Pokud si myslíte, že začnete podnikat až když vstoupíte do manželství, jste na nejlepší cestě se velmi rychle rozvést.

5. Pravděpodobnost že Vám to zkrachuje je daná ne Vaším vztahem, ale statistikou rozvodovosti. A ta se pohybuje na padesáti procentech, v západní Evropě ve velkých městech až na 70% Je to jako když si hodíte korunou.

Takže pánové neženatí, mladí a nadějní. Nežeňte se, není to totiž vůbec potřeba. K tomu abyste byli s milovanou ženou se nemusíte ženit. Ostatně kdo říká že za dva tři roky musíte milovat tu samou. Važte si své svobody i když se možná cítíte někdy sami. A pohodlí a pocit domova? Ten se přece dá dnes zařídit - koupit, je levnější si pořídit hospodyni, která se bude kompletně starat o Vaši domácnost, než mít manželku. A navíc, když hospodyně nefunguje podle Vašich představ, dá se vyměnit. U manželky to jde výrazně hůř. A zejména - ztratíte svobodu. To je asi nehorší - stane se z Vás veverka v kolečku. Pamatujte že každý chce to co nemá. Od družky nebo milenky se dá se ctí zmizet (například po hromosvodu), z manželství se ctí nezmizíte.

Jak řekl onehdy pan režisér Menzl, přece nevyměním svou svobodu za vypraný ponožky. A vydržel to do 60, kdy si vzal na starý kolena 30 letou krásnou holku. Budiž mu přáno.

Takže VOLE, NIKDY SE NEŽEŇ!